Metody oceňování

Metody oceňování

Metody oceňování

Při prodeji podniku, jeho fúzi či akvizici vzniká potřeba stanovit hodnotu prodávaných aktiv jako podklad k určení kupní ceny. Existuje celá řada metod oceňování podniku a v odborné literatuře najdete relativně velké množství titulů věnovaných této problematice, např. MAŘÍK, M.: Metody oceňování podniku - proces ocenění, základní metody a postupy. Praha, Ekopress, 2003 nebo MLČOCH, J.: Oceňování podniku, Linde Praha, Praha 1998.

Metody oceňování můžeme rozdělit do těchto hlavních skupin:

  1. Výnosové metody
  2. Tržní neboli srovnávací metody
  3. Majetkové metody

VÝNOSOVÉ METODY

Tyto metody vychází z poznatku, že hodnota podniku je dána současnou hodnotou budoucích výnosů a rovná se tedy čisté současné hodnotě budoucích výnosů. Asi nejpoužívanější výnosovou metodou je metoda diskontovaného cash flow. V první řadě je potřeba stanovit volné peněžní toky, které podnik generuje pro vlastníky a věřitele.

Výpočet je následující:

Zisk před zdaněním a úroky (EBIT)
- daně
+ odpisy
- výdaje na pořízení investičního majetku
- zvýšení pracovního kapitálu (+ snížení pracovního kapitálu)
= volné peněžní toky (tzv. free cash flow - FCF)

Vlastní výpočet lze provést různými způsoby, nejčastěji se používá dvoufázová metoda, která vychází z předpokladu, že volné peněžní toky lze poměrně reálně odhadnout na 3-5 let (nebo obecně k let) dopředu a na zbývající období se použije odhad stálého cash flow, jakási trvalá renta začínající od k-tého roku. Volné peněžní toky se pak diskontují tržní úrokovou sazbou, aby byla zjištěna jejich současná hodnota.

TRŽNÍ METODY

Hodnota podniku je v tomto případě stanovena na základě srovnání s obdobnými subjekty, které byly prodány nebo nabídnuty k prodeji v nedávném období. Při analýze se vychází z tržních poměrových ukazatelů, v úvahu je potřeba brát samozřejmě také odvětví, zaměření podniku apod. Tato metoda má své praktické využití tam, kde existuje aktivní a rozvinutý trh, jenž zajišťuje dostatečné množství důvěryhodných údajů potřebných ke srovnávací analýze.

MAJETKOVÉ METODY

Tato metoda v zásadě odvozuje hodnotu podniku od celkové hodnoty aktiv, které daný podnik vytvářejí. Každá složka aktiv je určitým způsobem oceněná, čímž se získá souhrnné ocenění aktiv podniku a od těch je pak nutno odečíst veškeré dluhy a závazky.

Nejjednodušší je vycházet z účetních hodnot. Vlastní kapitál je pak rozdílem mezi účetní hodnotou aktiv a cizích zdrojů. Avšak použitím účetní hodnoty může dojít ke značnému zkreslení, reálná hodnota některých aktiv se od té účetní může výrazně lišit.

Při reálném ocenění aktiv se používá tzv. substanční metoda, tedy určení ceny, kterou by bylo nutné vynaložit ke znovupořízení daného aktiva. Vychází se z předpokladu, že podnik bude dále trvat (tzv. going concern).

Pokud by tento předpoklad neplatil a podnik by naopak měl ukončit své aktivity, určuje se tzv. likvidační hodnota aktiv, tedy suma, která by se dala získat prodejem jednotlivých aktiv v daném období a v daných tržních podmínkách.